Osvobození trutnovských koncentračních táborů (75 let)
Je tomu 75 let, kdy byli osvobozeni vězni z trutnovských poboček koncentračního tábora Gross-Rosen a váleční zajatci. Je tak příležitost se podívat na kousek historie našeho města, protože tato pochmurná doba je mnohdy zapomenuta.
Na území dnešního Trutnova bylo několik poboček koncentračního tábora Gross-Rosen, které sloužily jako pracovní tábory pro potřeby válečného i místního průmyslu. Tisíce židovských vezeňkyň především z Polska a Maďarska pracovaly ve všech velkých trutnovských fabrikách (Ignatz Ettrich, Johann Ettrich KG, J. A. Kluge, Alois Haase, Bratři Walzelové či AEG). Největší pobočky byly v Poříčí a v Horním Starém Městě. Dnes tato místa nepřipomíná téměř nic. Samotný koncentrační tábor Gross-Rosen byl považován za tvrdý lágr, kde se umíralo ve velkém. V Trutnově a okolí zemřelo několik desítek vězňů.
V samotném Trutnově byl i zajatecký tábor pro francouzské, britské a sovětské zajatce. Zajímavým dokladem o existenci zajateckého tábora v Trutnově je obálka, kterou odeslal dne 3.7.1944 jistý Raymond Toire paní Huguette Toire do malého městečka Ids-Saint-Roch z departementu Cher ve Francii, kde dnes žije sotva 300 obyvatel. V roce 1944 zde žilo kolem 700 obyvatel. Městečko spadalo do původní zóny s hlavním městem ve Vichi. Dle vyprávění paní Vlasty Teichmanové (1927), která prožila v Trutnově celou válku, bydleli Francouzi v Horské ulici č. 58 (kousek od Texlenu na Horské). Pan Toire byl v pracovním táboře pro překládku zboží (německy na druhé straně obálky: Güterabfertigung Lager).
Máte-li ve svých sbírkách další dokumenty, které se týkají trutnovských pracovních a zajateckých táborů, budeme rádi za zaslání jejich kopií, případně sdělení příběhů, které se k nim váží, na e-mail.
Článek Krkonošského Deníku k 67. výročí osvobození Trutnova.
Michal Čípel