Napsali o nás v časopise Filatelie

Náš letošní host na valné hromadě zmínil náš Klub filatelistů v časopise Filatelie 2/2011. Celý článek si dovolíme odcitovat i na našich stránkách právě teď.

Nedávno jsem byl pozván do Trutnova, abych se v tamním klubu zúčastnil jejich pravidelné valné hromady a v její druhé části přednesl odbornou přednášku o perfinech. Účast byla velmi dobrá – hodně přes třicet návštěvníků. Péče o hosta byla naprosto perfektní včetně připravené místnosti se zajištěnou podporou promítání ukázek přímo z počítače. Za tuto péči organizátorům velice děkuji. Dlužno podotknout, že takto se zde chovají ke všem svým hostům každoročně při takovýchto akcích.

To ale není hlavní důvod, proč píši tyto řádky. Z průběhu diskuze jsem se dověděl, že zde mají svoji klubovou knihovnu. Aby se však vyhnuli různým požítím s dostupností titulů či případným komplikacím, když správce takového fondu z nějakých důvodů skončí, dohodli se s městkou knihovnou a umístili publikace do jejích prostor. To mi přislo jako skvělý námět i pro další kluby.

V diskuzi ovšem zazněla další, tentokrát méně příznivá informace. V průběhu jednoho roku napočítali celkem jen 13 různých zájemců o tuto službu. Asi nikoho nepřekvapí, že ani před knihovnou SČF nestojí zástupy nedočkavých zájemců o literaturu.

A zde se přímo nabízí řada otázek: Jak moc nás zajímá odborná literatura? Zajímá nás vůbec? Vyřeší vše internet? Přestože se celý život pohybuji mezi počítači, zdaleka nejsem přesvědčen, že se vše dá najít na internetu – jedním problémem je ve spoustě balastu nalézt potřebnou informaci, druhým, velmi častým problémem je, která z více obdržených informací je ta správná. A pokud chceme získat serióznější informace, nezbývá, než sáhnout po osvědčených titulech, někdy i hodně starých.

Je pravda, že významnější sběratelé vlastní většinou bohaté domácí knihovny, kde nacházejí většinu potřebných informací. Často jde i o tituly draze zaplacené a dovezené ze zahraničí. Co se ale s takovým fondem stane, když s filatelií skončí? Obchodníci ani antikváři o něj většinou nestojí, a tak skvělé a vzácné tituly často končí v popelnicích a na smetišti. Neměli bychom se nad tím zamyslet?

V. Münzberger, časopis FILATELIE 2/2011, strana 17.